V souvislosti s plánovanými protesty proti záměru Babišovy vlády převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet přišla se svou troškou do mlýna i KSČM. Její reakce na vyhlášení stávky zaměstnanců rozhlasu a televize byla jednoznačná: svolat demonstrace proti stávce.

Nová Babišova vláda se pustila do řady reforem a novel, které vyvolaly vlnu nepokojů. Krom toho do médií informačním hlukem přispívá klub Motoristů svými skandály. V takové situaci by mohlo hrozit, že si lidé nevšimnou reformy, která by mohla značně posílit práva velkých agroholdingů a zemědělských baronů.

Miliardář Donald Trump poprvé zvítězil v amerických prezidentských volbách v roce 2016 s kampaní postavenou na xenofobní rétorice a konzervativním křesťanském nacionalismu. Hnutí MAGA pojmenované po jeho volebním sloganu „Make America Great Again“ od té doby představuje symbol ultrakonzervativního odporu vůči neoliberální politice Demokratické strany a umírněných Republikánů. V čem spočívá MAGA propaganda a čím je tak přitažlivá? Je problém skutečně jen v Trumpovi? Co spojuje MAGA s AfD a Motoristy? A co s tím můžeme dělat?

Martin Empson vysvětluje, jak měnící se hladina vody ohrožuje život v podobě, jak jsme jej dosud znali.

Mediální teorie vycházející z technologického determinismu stojí na poznatku, že média nejsou neutrálním komunikačním prostředkem, ale svou formou proměňují způsob, jakým vnímáme svět. Od nástupu rozhlasu a televize až po současné sociální sítě stále výrazněji utváří naši společnost a jsou jedním z hlavních faktorů současné celospolečenské krize. V„kapitalismu pozornosti“se z člověka stává bezmocný objekt neosobních sil, naše naděje však spočívá ve schopnosti tyto jevy pojmenovat a reflektovat.

Více než 250 lidí se ve čtvrtek 10. září po poledni sešlo před budovou Karolina, kam svolali zástupci menších oborů Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, kterým hrozí zánik, svůj protest.

Vláda vedená hnutím ANO má jako jednu ze svých priorit převedení financování České televize a Českého rozhlasu ze systému zákonem daných poplatků na financování ze státního rozpočtu. Při diskusi o tomto rozhodnutí padá na levici mnoho argumentů, které záměr podporují. Většinou si mylně představují, že toto převedení pod státní rozpočet je buď formou větší demokratické kontroly, nebo pomstou, kterou si instituce za svoje zpravodajství zaslouží, a budou od příště pod stejným bičem škrtů, jako všechny ostatní veřejné sektory. Oba dva argumenty jsou mylné, ačkoli vycházejí z oprávněné kritiky zpravodajství obou institucí.

V prvních dnech roku 2026 se mezi prvními zprávami objevila ta o útoku USA na Venezuelu a zajetí tamního prezidenta Nicolase Madura a jeho únos do USA. Po úderech na Írán z června 2025 se na první pohled vrátila klasická americká moc.

Čtenáři si nejspíš vzpomínají, že krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu byl velkým tématem levice v Evropě požadavek na škrtnutí zahraničního dluhu Ukrajiny coby účinná forma podpory a zároveň coby levicové vymezení proti „neoliberálnímu řádu“. Možná si občas kladou otázku, jestli se něco od té doby posunulo. K žádnému škrtnutí dluhu samozřejmě nedošlo. Některé levicové síly na Ukrajině i v Evropě se tématem zabývají dále, dělají to ovšem způsobem, který míjí cíl a v případě některých dokonce může budit podezření z pokryteckého přístupu.

Jen málokterým událostem je věnována pozornost úměrně jejich dopadu na životy lidí. To platí obzvláště pro války v chudých oblastech světa. Příznačné je to i pro Súdán - zemi, jejíž obyvatelé jsou již po léta utlačováni naprosto brutálním způsobem. Dozvídáme se o tom jen sporadicky a útržkovitě, bez historických souvislostí a hlubší reflexe kolonialismu, jehož důsledky do velké míry stále prostupují z minulých století do dnešních dnů.

V době eskalujícího globálního imperialistického konfliktu stojí levice před potřebou zaujmout ideologicky jasný postoj k válkám. Zdrojem poučení pro nás může být i historická zkušenost z 1. světové války a obrovské selhání většiny tehdejší levice, která v rozporu se zásadami internacionalismu a zájmy pracujících podpořila válečné úsilí svých národních vlád. Proti imperialistickému konfliktu se zpočátku postavila jen nepočetná skupinka socialistů na konferenci v Zimmerwaldu, jejíž odkaz je stále aktuální i dnes. Znamenala definitivní rozkol mezi reformistickými sociálními demokraty a radikálními socialisty, kteří se rozhodli využít krize způsobené světovým konfliktem k revoluční změně a svržení kapitalismu, protože právě ten je příčinou všech imperialistických válek.

Již od uprchlické krize, jež vyvrcholila v roce 2015, můžeme pozorovat silný anti-imigrační narativ, který je přítomen jak v diskuzích na sociálních médiích, tak hraje prim i na předních stránkách novin. Přitom data dokládají, že statisticky se imigrující lidé umí rychle začlenit do společnosti a jejich kriminalita bývá v průměru menší než kriminalita lidí v dané zemi narozených.